Anotace: Spoustu lidí má strach ze tmy. Co když je ta tma v nás?

Při svíčkách ptám se tě,
Sestřičko vráno,
Kdy skončí noc
A kdy přijde ráno?
A až slunce ozáří,
Co temnota skryla,
Budem chtít ještě žít?
Dojde nám síla…?

Je tma.

Při svatých na nebi,
Můj vraní bratře!
Kolik z nás sejde se
V nejvyšším patře?
Podá si ruce, pak
Jak hejno molů,
Rozepne křídla
A poletí dolů…

Svítá.

Pro všechno na světě,
Matko má – vráno!
Opravdu platí,
Co psáno, to dáno?
Napíšem pohřební,
Pro mě i pro tebe,
Křídla mám svázaná,
Nemohou do nebe.

Je den.

Publikoval(a): Poutníček, 13.7.2013