Snad pochopíš
Snad pochopíš
Anotace: Vzpomínka v hlavě smazat nejde
Nechápeš
proč oči zavírám
když do ložnice vcházíš
tiše jako lvice
s rozpuštěnou hřívou
vedle mne uléháš
oděna jen do své kůže
To já spánek předstírám
nechápeš
proč říkám miluji tě
prsty vískám tvé vlasy
a do očí se ti přitom nedívám
Je to jako listovat v knize lásky
smím se dotýkat kontur tvé něžné tváře
hladit tvé tělo
nahoru dolů
zastavit se kde chci a smím
škoda že nezastavím čas
Přesto lampu zhasínám
noc je tmavé plátno
v mé hlavě
na které doteky maluji
obraz nádherné Venuše
bez příkras
to abych nikdy nezapomněl
nejen na tyto dotyky
Chceš abych něco řekl
ale já mlčím jen proto
že nevíš
že začínám malovat
Abych si navždy zapamatoval
tvůj krásný hlas
tvůj smích
tvůj pláč
Nechápeš
ale mám strach
proto chci v sobě dál ten obraz mít
Až jednou přijde čas
kdy budu jen slyšet
okolo bude tma
když se pak prsty dotknu tvé tváře
to plátno v mé hlavě se rozjasní
spatřím obraz
který malovala láska
zase v nejkrásnějším světle
Publikoval(a):
Tonyend, 12.7.2013