Pocitová II.
Pocitová II.
Překročit Rubikon
nebo jen do sebe zabodnout statísice šavlí
karmínovou mlhou
procházet se po cimbuřích
prší
a mraky divoce se honí
louže předvádějí okruží šedivému světu
možná jen lacinost studené kalné vody
prší
kapka s kapkou závodí po oknech
zrcadel do nitra lidí
seděla jsem před balkónovými dveřmi
přemítala varianty
plakala neviditelné kvílející slzy
padaly na koberec
pouze myšlenkám a svědomí nelze udělovat maty
ztracený čas
v šeru mozkových toků
zle se mnou
chlast již nechutná mi
prázdnota ve dnech neuplynulých)
spíš klidně
já vím
možná mám tajemství
chci být jiná
maximálně jiná
třeba si jen povídat se želvami
chci slunce
na obloze i v duši
paprsek co starost moji hned vysuší
Publikoval(a):
Rezavá plechovka, 9.7.2013