Anotace: prostě mě to jen tak napadlo

Nástrahy života

Rukavici do tváře
Ti sám život hodí.
Z bezmoci žaláře
kolem Tebe staví.
V Tvém vesmíru
zjevila se černá díra,
která žal Tvůj nezastírá.

Ztráty, ty se vždy jen množí.
Jsou stejné jako neprodejné zboží.
Nikdo o ně nestojí.
Nikdo je nechce.
V malém koutku duše vždy obstojí
před každým pokusem,
vyhnat je odtud, třeba i, poklusem

Na výhry se zapomene lehce,
Ale na prohry nikdo myslet nechce.
Překážky, co do cesty se staví
přelez, podlez, překonej.
A nikdy si nezoufej.
Však ono se ukáže,
kdo přítelem je pravým.

Publikoval(a): nanyba794, 2.7.2013