Anotace: ...

Jen tak, prostě tam leží
a já na ni koukám,
za chvilku k ní běžím.

Jen tak, bez důvodu dál sedím pod stromem,
koukám a koukám na ni smutným pohledem,
nade mnou listí, pode mnou tráva, vedle keře,
ale přede mnou tam leží ta růže.

Černá růže, trnů plný stonek,
a najednou slyším zvonek.
Blíží se ke mně někdo s kudlou v ruce
a růže padá, najednou kudla sekne se...

Na žíly kudla,
na srdce kámen,
na tělo rakev,
a zajíždím do kamen.

Tu znovu slyším zvonek,
leknu se,
černá růže na hrob spadla
a já probudila se.

Ve schránce dopis a černá růže,
když ho dočtu nemám co říci,
do ložnice na stolek pokládám růži.

Najednou potichu vyslovím:
,,Snad v nebi lépe než tu´´
a v tuto dobu odešla jsem
k pánu bohu.

Publikoval(a): itaF, 28.6.2013