Metafora Impotente
Metafora Impotente
Anotace: Aneb - Dneska nestavim...
Stojí, sedí a pak leží leží.
Možná, že v ní dnes konečně zasněží
Ten malej růžovej ptáček stavět začíná
on jí vidí, švestku mu připomíná
Vrhne se po ní, zkouší, jestli ta slivovice voní
Hodí se k ní, neví, přesto zatím barák pevně stojí
Rejdí, hledá perlu její, slíva svou korunou kejvá
Kmen však netknutě se drží, přeříznout ho jenom zbejvá
Pila o švestku se zlomí, dům ztrácí základy své
pružná jako chobot sloní, s malým ptáčkem je to zlé
Dneska se nestaví
Velkej, rudej se malého ptáčka ptá
tiše, co je? cosi si v duchu šeptá
Ten malej, růžovej se ale dívá dolů
Dneska ti dva nehrají v týmu spolu
Švestčí plody stěží zrajou, když ti dva spolu nehrajou
Stavět domy, řezat stromy, vrážet klíny, ty pak tajou
Ve dvou se to lépe táhne, ptáček zrní nevyzvrací
Nejde to se švestkou, ale jen před nahou ilustrací
pro mé přání on je hluchý, dnes si ptáče nezaskáče
jedno oko bude suchý, píchnutí ho nerozpláče
Dneska se nestaví
Dnes dům stát nebude, tak snad příště zapíchne se tříska
z kmene švestky, k vrcholu pták zvlétne a pak si zapíská
Publikoval(a):
Blair Sandberg, 19.6.2013