Anotace: Pohádka o Šípkové Růžence

Šípková malá dáma

Jedna pohádka o šípkové Růžence:
Jednou se narodila šípková dáma,
není to žádná fáma,
dostala jméno Růženka,
ihned o ní byla zmínka.

V noci k ní přišli tři sudičky,
měla malé nožičky,
její život předpověděli,
za pravdu tomu hned dali.

Jedna ze sudiček jednu předpověď opravila,
královna se ihned probudila,
Růženka vyrostla do krásy,
měla dlouhé vlasy.

V království odstranily všechny růže,
o ně se píchnout už nemůže,
jednou se zahradou procházela,
na podivnou stavbu narazila.

Objevila skrytou věž,
chtěla do ní vejít než,
otevřela věžní dveře,
za sebou je hned zavře.

Vstoupala vzhůru po schodech,
vyhlížela ven z oknech,
vstoupila do oválné místnosti,
pocítila pocit nesprávnosti.

Seděla tam žena a předla,
Růženka to jen obdivovala,
do prstu se mohla píchnout,
na dlouhou dobu mohla usnout.

Do prstu se skutečně píchla,
ihned potom usnula,
s ní i celé království,
nebylo to žádné vítězství.

Kolem vyrostlo šípkové houští,
ne jeden se do něho pouští,
každý v něm zahynul,
nebezpečnému houští se nevyhnul.

O její kráse se vyprávělo,
ihned odezvu to dostalo,
dostalo se to až k princi,
který neměl jen jednu minci.

Z vyprávění se do ní zamiloval,
proto se na dalekou cestu vydal,
až do spícího města se vydal,
šípkovým houštím se probojoval.

Podivil se jak je krásná,
a přesto je tak vzácná,
spící princeznu polibkem probudil,
ihned na ní promluvil:

"Růženko, už se neboj,
už zahoď spánkový závoj,
já jsem tvůj vysněný princ,
už zlého tě nečeká pranic."

A byla svatba nakonec,
a téhle pohádky je konec.

Publikoval(a): Mischelinka, 29.5.2013