Anotace: Jen jsem si představil, co bude za několik desítek let...

Za lesklými odrazy oken,
kde realita jen z dály klepe,
přemýšlím jestli jsem schopen,
cítit se o něco lépe.

Z života velké představení,
já v první řadě pozoruji,
že žiji jen ve svém snění
a z reality se trochu chvěji.

Pozorujíc pouliční dění,
schovaný za závěsem,
čekám až se něco změní,
že změna přijde časem.

Přátelé umírají,
rodina zapomněla,
ubývá těch co mě znají,
je ze mě trochu nula.

A proto jsem …

Uvězněn v minulosti,
tak trochu vzpomínám,
na malé drobnosti,
ze kterých na tváři úsměv mám.

Publikoval(a): Krokyno, 23.5.2013