Anotace: Pojď semnou na dno... níž než je bahno... než si člověk může sáhnout...

Všechno ve mě hraje
jak metalista na kytaru
něco vemě zraje
ale co to nemám páru.

Spáruju pocity
pěkně vedle sebe
dobro vedle zla
peklo vedle nebe.

Svážu k sobě protiklady
nesourodou stuhou
překlenu rozdíly
černobílou duhou.

Vytřu hadrem na podlahu
překypělou číši
nechám vázu volně padat
krása když se tříští.

Okamžiky destrukce
ve spirále zmaru
život a smrt jedno jest
važ si toho daru.

Publikoval(a): ZENITZERO666, 19.5.2013