Anotace: * * *

Jen tak ve vzduchu
zachytávám
neviditelná vlákna čehosi,
co je možná
po zapletení v lano
pevnější
než řetěz držící kotvu
velkých lodí...

Mlčím...

Ta vlákna se mi
proplétají mezi prsty...
zdají se být nekonečná,
jako kdyby jim darovalo
jednu svou vlastnost
pravé hedvábí...

Vnímám...

Odkud se vůbec bere
ta jemnost, hebkost,
nadpozemskost?
Kdo vůbec může
být schopen
vytvářet
něco, co je najednou
kolem, uvnitř,
všude?

Dýchám...

Nikdy jsem netušila,
že v pavučině
lásky
může být
tak
božsky...

Publikoval(a): Cecilka, 10.5.2013