Noční zamyšlení
Noční zamyšlení
Poslouchám
hlasité ticho
protrhávající temnotu
den je daleko
studený vzduch
z polozavřeného okna
češe mé vlasy
jemně rozprostřené po polštáři
pravidelný tlukot srdce
pravidelný dech
živá pro okolí
mrtvá uvnitř mého nitra stěn
vyji na měsíc
jsem poslední z vlčic
co ze smečky zbyla
minuty ubíhají
a naděj ve spánek
dávno jsem utopila
zatáhnout závěsy
svému zrcadlu
rozbít ho kamenem
pustit ke dnu
a hvězda padá k obzoru
pomalu mizí
stále
dolů
dolů...
Publikoval(a):
Rezavá plechovka, 6.5.2013