Anotace: Cecilce - té poetické dušičce...

Kolik si myslíš,že uvidíš barev,
když do světla vložíš pár krystalek citů,svých přání a snů,
bude tam rudá pulsující krev,
barva tvých očí,a nebo snad šeď obyčejných dnů?

Já vím,že chceš věřit,že zvedne se duha ,
a ruka co hledá,snad konečně najde a uslyšíš smích.
Jak rodí se láska?Ta první či druhá,
když slzy už nemá,jen pár prázdných očí co pramení v nich?

Ten barevný svět vložit ti do dlaní,
danajský dar mých nevyřčených proč a hluché ozvěny,
s teplem tvé ruky nesnese srovnání,
a zas očí pár a slza na tváři mé další proměny.

Jak duha nám září a klene se oblohou,
ten nesmělý úsměv a ztišený hlas,
jak poslední tulák,co drží ho nad vodou,
v tvůj smích jeho víra
a rukama stírá
ze svých tváří tvé slzy,
ten déšť letních lásek co rodí se v nás.....

Publikoval(a): godhand, 6.5.2013