Anotace: ač se to nezdá, každý svůj trest dostane

Kráčím tmou,
jdu cestou svou,
tu cítím plíživý chlad,
to smrt se ke mně blíží tiše jako had.

Vím, že stíny přicházejí,
že v utrpení mém potěšení nacházejí,
já stanu se jedním z nich,
smířit se s tím, to není hřích.

Slyším tě přicházet,
však už neuvidím tě odcházet,
přišel jsi do stínů mě poslat,
mám se z toho snad posrat?

Však pojď, já se nebojím,
já v každé zkoušce obstojím,
v temnotě já najdu klid,
stejně nechci tady dál žít.

Otáčím se, jdu ti naproti,
vidím jak se tvé čelo opotí,
to jsi nečekal, co ty zbabělče,
většina z vás v tuto chvíli uteče.

Však to já ti nedám čas,
vidím rukou tvých velký třas,
však já tu ruku s nožem chytím,
už ho ve své hrudi cítím.

Krev teče, ty na mě zíráš,
že umírám, je to teď vnímáš,
já se na tebe usmívám, ty pláčeš,
již teď mám vidinu, jak za hodinu z mostu skáčeš.

Došlo ti, že to já vyhrál,
víš, že jsem na tebe zase vyzrál,
já docházím smířený a připraven,
to ty se cítíš jako bys byl popraven.

Vzpomínáš na má slova pravdivá,
že i šmejdům se smrt na zoubek podívá,
vy vždy za svou špatnost zaplatíte,
to jste vy, co pak překvapeně čučíte.

Kdekdo by řekl, není fér že jsi umřel,
byl jsi hodný, v životě jsi férově uspěl,
teď však dostal jsi trest jenž nebyl tvůj
svět, to je jeden velký hnůj.

Však časem uvidíte, jak ti šmejdi trpí,
odcházejí nevyrovnaní, smutní a tupí,
v tu chvíli vidíte ten rozdíl v nás,
já všímal si života krás.

Pochopíte, že vyrovnaný a spokojený je třeba odejít,
smrt se stejně nedá nijak obejít,
ovšem rozdíl v tom odchodu je,
vaše rozčilení již povoluje.

Vidíte, že na ty špatné jednou dojde,
každý z nich jak bídný pes pojde,
to není důstojný odchod lidí,
věřte mi, každý svůj trest sklidí.

Publikoval(a): Borty, 14.4.2013