Anotace: ...

Šlapala jsem tmu
mýma bosýma nohama stírala
černou prázdnotu

připínáčky na židlích
a nevědět kam jít

pocit sklíčenosti
ovládá mé tělo
vždycky
když se opozdí

a auta s rozsvícenýma očima
ode mě ujíždějí

pryč

neláká je večerní kur(v)opění
ani vpíjící se slzy sebevrahů do zežloutlých zdí

tak je to pořád
a bude furt

noc je
nihilistka
nehezká děvka
námořník co popíjí rum

noc je zrezlá spona
co těžko se spíná

noc
je lepší část dne
a končí
když se rozednívá...

Publikoval(a): Rezavá plechovka, 12.4.2013