Anotace: Nestíhám, nezvládám, nezastavuji.

Už příliš dlouho na pokraji
zoufale u konce s dechem
a pořád dychtivě tajím
že honba za úspěchem
mi vážně nic neříká
že jsem jen obyčejný snílek
který si moc dobře nezvyká
a navíc přibývá chvilek
kdy se zastavím jenom proto
abych se rozjela ještě rychleji
pak prudká brzda, nevyšlo to
vím, zase se mi vysmějí
mé vnitřní pochyby a bludy
co vyrostly z dětinské nejistoty
utéct už jistojistě není kudy
tak žiju od neděle do soboty
v permanentních obavách
z vlastního slušňáckého svědomí
které mi dennodenně nalhává
"Jsi přece silná, tebe to nezlomí..."

Publikoval(a): Sedmnáctka, 9.4.2013