Anotace: * * *

Poslouchám
tiché zašeptání,
mám víčka očí zavřená...
možná je to jen větru vlání,
křehký sen,
nebo ozvěna...

Však možná,
že tvé srdce zpívá
píseň s pradávným nápěvem…
podvědomě se k němu přidám
v akordu lehce
vznešeném…

Odkudsi
plynou známá slova,
rty rozkvétají v úsměvu,
není třeba si pamatovat,
proč vlastně dýchat
dovedu…

Přirozeně
a s tónem v tónu,
jak když jsme sobě souzeni…
poslouchám, ale možná je to
jen fantazie
kouzlení…

Publikoval(a): Cecilka, 2.4.2013