Anotace: věnováno Zosie a ostatním členům rodiny N. _________(děkuji za obrázek)

Vysoko jsem pozvedl oči
a pochopil
že tolik práce
nebylo z donucení

všechna ta krása
ukrývala hluboký cit
jehož kapky jsem také dostal darem

pak jsem oči sklonil níž
na dílo tvých rukou
malé rozlohou
velké srdcem
plným nebobecké lásky
a čistoty

každá z těch hvězd mi připomene
jednu tvou zářící vlastnost
která osvítí stíny
na mém úsměvu
která osvítí stíny
na mém srdci

napřahuji se na věci před sebou
a tak jsem si vyžádal pergameny
ve kterých se zaváži
že chci stavět
že chci sloužit
sedmdesát týdnů let
i víc...

Publikoval(a): Robin Marnoli, 31.3.2013