Anotace: * * *

Smím prosit?
Že by z velké dálky
zazněla slova vysněná?
Ne...to tvůj dotek
letmý, krátký,
vrátil čas jako ozvěna...

*

Zase máš mou dlaň ve své dlani
a modrý tón ji objímá,
v nezemsky éterickém hraní
vznáším se jako při létání,
zas připadám si ztracená...

Prsty jak city propletené
ve vzájemnu všech našich snů,
pohledem čteš v mých očích směle
věty, otázky nevyřčené,
jenom ret suchý olíznu...

Tvůj úsměv vyzní pobaveně,
když přivřeš víčka s vědomím,
že znáš mě, jako já znám tebe...
po zádech mi tvá ruka sjede,
odpověď, které rozumím...

Polykám slzu...věděls o ní?
Přitáhneš si mne trochu blíž,
vdechuji vše, co známě voní,
šeptem mi chvěješ do soukromí
jediné slovo...odpustíš?

Publikoval(a): Cecilka, 22.3.2013