Anotace: -- líčení -- :)

Denní světlo
Další den, odcházející tma a loučící se měsíc. Někde se brzy vynoří slunce, jako kdyby vycházelo z hlubokého oceánu a toužilo se nadechnout. Noc je pryč…
Oči mnoha lidí jsou stále zasněné a unavené z nedostatečného spánku toužící po delším brázdění snů. Ranní káva s trpkou chutí pro všechny usínající duše. Ráno dělá den, to asi každý slyšel, ale stejně si je nedokážeme zpříjemnit a nevrle vycházíme z domu po mnoha minutových přípravách. Pak když vyjdeme na ulici a slunce ozáří naši tvář, jsme oslepeni jeho září, avšak jeden hluboký nádech, jedna myšlenka na slunečný den a nevrlost může být ta tam. Kolikrát jakoby sluneční paprsky tahaly za naše koutky a vytvořily tak úsměv provázející nás celým dnem. Svět najednou ztrácí šeď a i přesto, že vás obklopují mnohdy špinavé pražské ulice, vidíte vše jinak. Havrany, procházející se nepřítomně kolem nás, rozežene hlasitý zpěv ptačích hrdel pěnkav a jiných zpěvavých drobečků. Někdy suché, umírající stromy jakoby znovu vykvetly a znovu načerpaly život. Všude přítomná pohoda přírody je znatelná ze všech směrů a ta nás provede každou minutou v hodině ať se děje, co se děje.

Pak, když se opět noc blíží a slunce mává na rozloučenou měsíci, pořád září v nás. Tak nám dává naději, že další den, vyjde opět a my budeme opět moci přičichnout k jeho vůni dobré nálady.

Publikoval(a): Globodecristal, 12.3.2013