Anotace: ...

Mozaika skla se zatřpytila
v průvanu roje provinilých hvězd,
umělec v nás…
tichou touhou na tělo maluje;
přes čelo stéká perleť lastur
vůně, dotek Orientu.

Dlouhé copy závěsů
pevně obtočily paže,
srocení životaschopného dechu
protáhlo se klíčovou dírkou.

Panující síla zaclonila břeh,
úlomky veršů v knihách,
vyschlé rty pouště
obtiskly svá znamení na stehna ;
přes čelo stéká perleť lastur
vůně, dotek Orientu.

Publikoval(a): Lugilla, 12.3.2013