Anotace: Koule

Sedím ve skleněné kouli,ven vidím,neslyším,jen šmátrám rukama,jezdím po tom skle,rozbít nelze,jde jen koukat,v koutku si tiše broukat,jak že svět mam ráda,což je tahle koule,to je můj svět,točí se mě hlava,dokončím to,nejsem baba.Srdce mě puká žalem,že neprolezu tím kalem,kalem kterýmu se říká život,nemám sílu se v hnoji hrabat,v kouli je klid,teplo a mír,nechci realitu,stejně je to splín.Dobře jsem se zahrabala,svůj svět zatratila,teď v koutku koukám,potichu si broukám,nejsem baba zkončím to,jen mít čím už je to.Takhle jenom sedím slzy přes řasy cedím,neznám realitu,jen tu svoji kouli,nejsem vidět,nejsem slyšet,prostě nejsem…..

Publikoval(a): Katty1kacenka, 12.3.2013