Anotace: ...

Tišinou, klidnými průsmyky
vedu čáru mlžných ozvěn,
úbočí sklopená pod víčky
jsou vlasy Marií,
oltářem vyobrazeným na nebi.

Vnímám stromy s oblými boky
i tíhu zvrásněných větví,
to polámané nemluvně pod kůrou
celím svými dlaněmi.
Miluji stromy….

Vzduch tak nervózně tančí
nad aurou mělkých kaluží
a ze střech padají plátky loňských jiřin,
vzpomínky vůně zahrad a lučin
uvízly mi v duši…

Publikoval(a): Lugilla, 9.3.2013