Žiju proto abych zemřela
Žiju proto abych zemřela
Ach ty večery.Sedím tu sama,mam snahu malovat a moc při tom nemyslet vlezl na mě splín,těžká deprese a smutek.Jak asi jiní řeší takové stavy?To opravdu nevím,já se zfetovala a vydržím tady.Dostala jsem tradiční strach a vnitřní nejistotu,tak snad něco vypíšu do tohoto papíru.Je mě až skoro líto toho,kdo tohle bude číst,já si na to vzala léky a už je my líp.Vzala ale na černo,doktorka by radost neměla,jenže co mam dělat,když nálady je černá jak ta noc za okny.Vzala jsem si hrst Diazepanu,budu dobrá,jen ta játra.Vzala si i hrst neurolu,jen to tělo co poví?Já nechci být sama,nechci se odpravit.Do Ústavu mě nevezmou a pořádné léky nedaji.Snad tyto řádky někomu odvahu dodají,aby nedopadly jako já,smutná Kačenka z domova
Publikoval(a):
Katty1kacenka, 6.2.2013