Spím či bdím
Spím či bdím
Růžovou oblohou
nocí plnou zmrzlých slz
kolem jedné ráno
šla jsem spát
oddávala se snění
snění
co vyhodí k nebesům
mozkové neurony
a kolem jen zářivá tma
co drží (ne)bdělost v rukách
chvíli strach
že ocitnu se v temnotách
vlastních myšlenek
vzpomínek
ale pořád místo trnových korun
na moji iluzi padají kopretiny
po kvítkách
chvíli radost
...
přeradost
jak dlouho si té mrchy užívám
...
opojení pominulo
růžový opar zmizel
a následoval studený
č
e
r
n
ý
*
p
á
d
Publikoval(a):
Rezavá plechovka, 4.2.2013