Anotace: ...

Z otevřeného vikýře pohlédla jsem
na komíny pokřivených domečků
a opuštěná netopýří křídla,
jež smáčí svou korunu nad mraky.

Po obloze povaluje se medvídě
jako nenápadný špeh zatemnění,
i tlustý pavouk v hebké sítě
své mrtvolné milenky přioděl.

Červenec odhazuje tkané vějíře
aby listopad rozklenul se přes obzor;
dým při porostu lip a bezů
halí své choré postavy do rubášů.

Chladnoucí hodina čechrá mi vlasy;
na čela lidí hluboce spících
sloupce nevlastních tužeb přikládám –
svobodné v předurčení…

Publikoval(a): Lugilla, 29.1.2013