Anotace: rozchod s přítelem

Dal´s mi kus nebe a spoustu hvězd,
ale nenašel´s můj JIŽNÍ KŘÍŽ.
Zemí vede spousta směrů, spousta cest
já se moc bála přistoupit blíž
k té Tvé,
snad ještě zklamání žár pálí.

Prošel jsi loukou a šel jsi dál
až vedle kopretiny růži spatřil.
Snad ses i utrhnout ji bál,
ale najednou svět Ti patřil
a tak sis vybral ...

Když sním tak láska nebolí,
však do mysli se divný pocit vkrádá
asi jsem zvláštní kopretinou na poli,
jež bojí se mít ráda
a těžko někdy uvěří,
že neodchází ten,
kdo stojí u dveří.

Publikoval(a): Soptík 13, 28.1.2013