Anotace: Ukázat něco jiného než lhostejnou tvář se nevyplácí. Dle mého názoru, jde jen o hodnoty člověka. Vážím si více lidí s citem a morálním kreditem, něž těch krásných a "bohatých".

Žít tak svět vysněný,
žít a nepoznat bolest,
žij ikdyž jsi zraněný,
žij pro srdce lest.

Dokola si to opakovat,
hledat další důvody,
s duší chtějící abdikovat,
bojící se velké vody.

Bojící se smrtelného zranění,
strach ze slov hrubých,
ale jak odolat tomu mámení,
a rozeznat ty na cit chudých.

Možná jen nerozumí,
možná že trochu ano,
možná milovat neumí,
možná není jí radno.

Přál jsem si jen maličko,
slovo od tebe kouzelné.
políbit tě na líčko,
žít stebou dny malebné.

Roven ti prý nejsem,
prý hlupáků král,
s otázkou kde jsem,
jdu zkroušený dál.

Proč kamenem na Rétora
bolest je mu bratrem,
nemůže za tvář netvora,
nechce být jen hadrem.

Publikoval(a): Retor, 24.1.2013