Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Děs

Děs

Když sedíte v koutě temném
pod měsícem zešeřelém,
jeho šeď vám cosi praví
snad o tom, co se dostaví.

Vášeň nyní v srdci plane,
pomalu však cítíte,
že jak měsíc mluví,o té vášni
po chvíli už nevíte.

Pak dveře skřípnou,
rozevřou se,
chladný vichr foukne sem,
dech temnoty
proudit začne,
slyšíte ho s úděsem.

Najednou se v malém stínu
pohne od piva pinta,
snad od větru, jeho šprýmu
chybí však ta pointa.

Kroky kdesi seberou se
a jsou pořád blíž a blíž,
přeješ si hned probudit se,
ty však víš, že teď nespíš.

Už za rohem dech je cítit,
hrdlo se ti zavírá,
slyšíš látku šatů šustit,
dveře kdosi otvírá.

Už nic necítíš, slyšíš jen to,
co za tebou tiše plíží se,
neohlížet, jinak i ty,
nočního děsu lekneš se.
Publikoval(a): tomavond, 20.1.2013
Přečteno (781x)
Tipy (2) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Retor

Spodek

Stránka generována 23.11.2024 05:28
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti