Anotace: Tam na mostě, u vesnice zapadlí sedí tam muž na mostním zábradlí...

Tam na mostě, u vesnice zapadlí
sedí tam muž na mostním zábradlí
ve svitu červenomodrých majáků
u zástupu lidí, policajtů, vojáků
tam tak odevzdaně sedí
do prázdnoty pod sebou lhostejně hledí

Z lidí pevné řady
vystoupil ten, co slovy boří hrady
ozbrojen pouze zesilovačem hlasů
vysoké postavy, zšedlých vlasů
hned začne se ptát
přesvědčovat, utěšovat i lhát
je snad vlastníkem magického proutku
že s mírným úsměvem v koutku
říká, že všechno se k lepšímu změní
že zloby, utrpení na světě již není

V úmyslu náhle znejistil
vyjednavač to zajistil
skočit či neskočit
ke smrti snad vykročit

Myšlenky rázem rojí se
a kdo snad bojí se
tak ať hned z davu odejde
stejně z toho nic dobrého nevzejde

A tak dál na mostním zábradlí
sedí muž životem přepadlý
zmaten slovy, která tu zazněla
a pak rázem dozněla
tak asi jako ranní sen
proč vůbec chodil sakra ven

Sirény houkají
lidé stále koukají
co se dál bude dít
zemře či bude žít

Životu na štěstí přijela
ta, co to celé z televize viděla
a hned začala plakat a slibovat
že ho i přesto vše bude zas milovat
že stačí jen krok jediný
a bude zas členem celé rodiny

Po dlouhé hodině
díky pomoci rodině
k životu nejistě vykročil
a zlobu se smrtí z nenadání zaskočil.


K životu vždy existují důvody
s mnoha způsoby
jak si jich nadělat dostatečné zásoby

Publikoval(a): E.D, 20.1.2013