Anotace: Když je člověku smutno...

Smutný klaun


Jako smutný klaun,
když nevyšel mu fór,
jako polámaný anděl,
co nedozpíval chór.

Jako slova bez písmen,
která se vymazala,
jako milovat bez lásky,
jež se navždy vytratila.

Jako hrníček bez svých uší,
jako skvrna na duších,
jako pokoj o čtyřech stěnách,
jako srdce zlomené – nebuší.

Ve větách vyřknutých do prázdna
hledám kousek krásy,
ve všech bitvách zlých a prohraných
dovolávám se spásy.

Publikoval(a): Kateřina Svobodová, 16.1.2013