Anotace: z jedné procházky s přáteli

Pod korunami borovic,
když líce mrazem chladnou,
nad konturami prašných cest,
dnes vločky zimou vadnou.

A otisk tvůj do hran ledu,
už zítra zmizí v teple slunce,
a srdce uhranul ti strach,
jak velké sítě trápí sumce.

Kráčíš dál prašnou cestou,
a tvá mysl nemá klid,
než paprsky se vzedmou,
světlo slunce dá ti snít.

Publikoval(a): Robin Marnoli, 16.1.2013