Anotace: O pocitech ve společnosti

Přichází nový čas,
Říká někdo zas,
A já si říkám, hloupé řeči,
Dnes každý na kolenou klečí.

Nikdo se dnes nedívá vzhůru,
Nevěří ve štěstí fůru,
Lidé již chodí s hlavou svěšenou,
A velkou tíhou na ramenou.

Neumějí se vymanit,
Lepší je přece se poklonit,
Kdo by dnes ještě bojoval?
Dav by jej hned ubodal.

Ano, dnes originalita se trestá,
A vize, ať už je třeba hezká,
Nemá šanci přežít v davu,
Dnes se nikdo nedostane k právu.

K právu věřit a konat,
Pravdu do světa volat,
Nikdo již neposlouchá,
Každý jen tupě kouká.

Kouká jak za něj rozhodují jiní,
Lidé jsou až moc líní,
Bojovat za své názory,
Rozšířit si své obzory.

Lidé ztratili svou tvář,
Každý chce nad hlavou mít svatozář,
Přitom shnilý je jak ten vedle,
Místo hlav mají duté knedle.

Nemá cenu lidem kázat,
Slibem že pomůžu se vázat,
Již jen zvracím z toho hnusu,
Chodíme po kotníky ve vlastním trusu.

Publikoval(a): Borty, 12.1.2013