Anotace: Tak trochu písnička - melodii si můžete domyslet sami dle vlastní libosti. :-)

Pojďme si zazpívat


Když ráno vstanu ze svýho stanu,
začnu ptát se, zda jsem v lásce.

Pakliže odpovím si, že jsem sama,
a že samota mě vlastně nevysává,
zapnu si gramofon a z plných plic si

zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když venku prší a déšť neodchází,
deštník nechám doma a celá zmoklá

půjdu městem, kde lidi zapomněli,
že život není o beznaději a chtějí
mě urazit, porazit a vaz mi srazit.

Já si zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když hvězdy nad hlavou, padám únavou
přitom nechce se mi spát, musím chvíli stát.

Tvář mám svou jednu, a ta mi stačí,
lidi se mračí, tak snad je těší,
že nejsem jak oni - tou nejlepší.

Radši si zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když bahnem hází myši na žáby,
směji se a prstem ťukám do hlavy,

proč měříme se, pak hloupě bojíme se,
co řekl kdo o nás a v tichosti ne,
kéž jedině nahlas dáme pravdivý hlas.

Já si zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když Vánoce jdou, lidi přijdou,
by mohli říci, že mají rádi,

poněvadž dobrý mrav je kamarádit
a moc se nelišit a lajnu nerušit,
za peníze se koupit a city neřešit,

a tak si zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když nemohu už a valím bulvy,
klidně jdu dál, ať třeba sní mě supi,

protože život můj je tuze krásný,
neboť v srdci není holý a prázdný,
láska žije v tom, kdo nebojí se a zpívá,

a proto si zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna.

Když nevěříte, to je mi líto,
ale jednou vyjde i boží síto

a lidi pak mohou litovat, že nedokázali,
jaké štěstí je milovat, svět si malovat,
smát se a nezapomenout z plných plic si

zazpívat a zkusit být šťastný,
být povznesen, sáhnout k nebi.

Když kdosi vsází, v jaký jsem fázi,
mě v zádech mrazí a v anabázi

vrátím se zpět, již nebude nás pět,
třebaže na duši churavím, opět se
postavím, vyskočím vzhůru a pak si

zazpívám a budu velmi šťastná,
povznesena do vzduchoprázdna...

Publikoval(a): Kateřina Svobodová, 6.1.2013