Anotace: ...

Někdy
se jen tak dlaní
dotýkám stropu
a čekám
až prstní kůstky
zakoření do universa

to pak vždycky bolí hlava
z toho jak drnkám čelem o hvězdy

však nesnívám o vějířích rozpažených rukou
ani lascivních hnidách společnosti

létám si po ostrovech
a přejídám se nádherou sypké svobody
obklopen oceánem
hasím signální ohně

neprosím o záchranu
od bezmocných

Publikoval(a): J.F. Marnotratný, 2.1.2013