Anotace: ...

Zamlklé okamžiky po rukou
se mi roztančily,
čas se volně přelévá
z jedné sklenky do druhé,
za jejich křehkým sklem
zahřívám si promrzlé dlaně.

Na hodinách jedna ručička,
jako těžké závaží,
obelhává těch málo úsměvů,
které mi už nepatří;
z nejčistčích žilek pod kůží
bolest sype mi levanduli

na polštář...

Publikoval(a): Lugilla, 31.12.2012