Číslo 2321
Číslo 2321
Sedřít si kůži
tupou žiletkou
snídat ranní rosu
s chutí krve na jazyku
s šíleným smíchem
masového vraha
bez zbytečných vzlyků
tady a teď
ukážu ti zemi
bez oblohy
studené skály
zhulená oppida
z nebe padá kyselý déšť
rozpouští se
a já pomalu umírám
Publikoval(a):
Rezavá plechovka, 28.12.2012