Lodička naděje
Lodička naděje
Lodička naděje
Pustil jsem lodičku naděje,
po řece plavat dál,
čekal jsem, že život se usměje
a on se vážně smál!
Po pár metrech se potopila,
lodička i s nadějemi,
do podpalubí se temná voda vlila,
vážně špatně je mi.
Pustil jsem lodičku po řece,
už je to nějaký čas,
přesto plakat se mi chce,
a vylovit ji chci zas.
Přemýšlím zda to není chyba,
přemýšlím zda mám na to sílu.
Jsem ten, co se jen dívá,
a z tíhy břemen má jen kýlu.
Pustil jsem lodičku dále plavat,
možná ji mé ruce špatně naložili.
Možná bych měl méně lásky dávat,
aby mé naděje déle žili.
Možná by šlo tu další lépe sestrojit,
lodičku co nepotápí se neustále.
Ale to už bych nesměl odejit,
tu další nezkusit, jak plave.
Publikoval(a):
Krokyno, 16.12.2012