Prázdnota srdce
Prázdnota srdce
Anotace: Spousta pocitů věnované jen jednomu citu...
Už to trvá moc dlouho,
už zmiz mlho,
srdce mé opusť,
bože už mi odpusť.
Chtěl bych, když ráno vstanu,
bude polibek lásky první co dostanu,
chci lásce komplimenty nabízet,
a s láskou se probouzet.
Mám strach,
že láska se promění v prach,
že mi srdce ze samoty okorá,
už nechci lásku co v temnotě vrávorá.
Už nechci pro lásku zoufat,
přestávám v novou lásku doufat,
sám sobě se vzpírám,
každý den naději sbírám.
Nevím, jak dlouho se udržím,
když lásku pro srdce odložím,
vím, že nesmím nad láskou zanevřít,
pokud nechci umřít.
Láska cit co mě zevnitř zžírá,
cit pro který duch skomírá,
než mít lásku slepou,
je lepší nemít žádnou.
Slepou lásku jsem už měl,
a nadlouho zní oněměl,
láska, které chybí zpětná vazba,
je jako bezbarvá kresba.
Potřebuji lásku,
né přetvářku nebo masku
někoho kdo srdce pohladí,
někoho kdo utrpení za lásku nahradí.
Publikoval(a):
Retor, 6.12.2012