Beze jména
Beze jména
Anotace: báseň z roku 2012
Naděje umírá poslední
a to mě vážně nebaví...
Zas čekat až se rozední
a Tvá protivná únava,
ven za dveře mě vypraví...
Kdo si počká, ten se dočká,
ale mě to pěkně sere.
Když to co život nadělí Ti
si ve mžiku zpět bere...
Prý není růže bez trní
a snad mě to i přiučí,
že každý kocour zavrní,
když ho s citem hladíš po hlavě
v teple svého náručí...
Chybami se člověk učí,
ale to mi hovno pomůže...
I když vše to chápu, tak mě mučí,
jak moc ses mi vpil do kůže...
Publikoval(a):
J.H.M., 4.12.2012