Anotace: ...

Ve skulinkách mezi nákresy
spatřila jsem oči dobrodruhovy,
jak pošeptmu rozčesávají
pestře okřídlená souvětí.

Jen srpek prázdného měsíce
skryl se do plechovky s čajem,
aby přebílil stopy dávno zašlé,
jež přilepily se mi na čelo.

Pevný stisk časem dozrál
v průzvučnost neklamné noblesy;
a já v potemnělé galerii slov
k těm něžně krásným utíkám.

Publikoval(a): Lugilla, 30.11.2012