Anotace: ...

Po nocích ti píši krásná slova,
pestrá a vzletná jak motýl luční,
s pocitem víry v nás oba,
že staneme se nerozluční.

Podnikal bych expedice do tvé mysli,
za den s tebou se i k ďáblu dobýval,
pro tebe i studny vyschly,
pihou na tvé tváři bych se zabýval.

Vzal bych tě i do Paříže,
kdybys chtěla,
vyrobil pro tebe stav bez tíže,
a ty bys mne políbila.

Se zájmem tvůj spánek hlídám,
schraňuji tvé oči krásné,
jak v nebi si tu připadám,
kéž nám láska nevyhasne.

Ve tvých snech se rozhlížet,
předčítat ti z hvězdných pásů,
na tebe v noci pomýšlet,
slanit skálu po tvém vlasu.

Nebe modř ti k nohám snést,
i když modrou ráda nemáš,
vždy se tebou nechat svést,
a tou duší, jež postrádáš…

…můžu být přec já.

Publikoval(a): Zasněný, 30.11.2012