Anotace: no není Polárka jako polárka...

~Polárka~
~~~~~
Byla tak krásná jako z pohádky
večer tě vyhlížela,před vrátky,
jednou jsi přišel dvakrát ne
taková láska jako květ uvadne.

Za čas jí přišlo od tebe psaní
že jiná žena je teď tvoje paní,
smutná se posadí v parku na lavičce.
Copak se dočká jiného mládence?

Sedí tam sama hlavu má v dlaních
zpod toho keře slyší tichý smích,
rozhrne listí…a tam…v květu vidí
jak se párek motýlů k sobě tulí.

Motýl je v klobouku a taky ve fraku
ta jeho milá podala mu ruku,
ta smutná kráska je v parku oddala
potom se úsměvem celičká oděla.

Motýl se ukloní svůj klobouk smekne
motýlkovou vezme do náruče
…děkujeme…té krásce řekne.
Dívka se posadí zas na lavičku v parku
„můžu si přisednout“?
Zeptal se mládenec zvu vás na Polárku.

Dalekohledem ji v noci sledují
a po milování,ách,
polárku zmrzlinovou spolu mlsají…
Ti se mají, ti si užívají
lásku až ke hvězdám
~~~~~
Já aspoň tu polárku si dám
~~~~~~

Publikoval(a): Květka Š., 16.11.2012