Anotace: Ve vzteku kopnout do zdi akorát bolí!

Snad dnes je ten den
kéž ocení se snaha
vodou a mýdlem sedřu svou kůži
obvážu krajkou smyslnou

V troskách mé duše
cítím suše smrdět fiasko
horký stud mne polévá
při pohledu do zrcadla

Ta vůně vžírá se mi do hlavy
usínám
skryta se svou maškarádou
čekám vlhký dech

Budím se ze sna do noční hrůzy
suchý polibek bez stopy můzy
teplé strohé obětí
smažící se silikon na mých stehnech

Hlasitě oddechuje a spí
naděje se obrací na bok
Já hledím tupě do tmy
do tváře trapnosti

Bože, jak dál?!
svírá se mi hrdlo známou úzkostí
studený vítr bije mne v tvář
zlost a zima mne lámoou

Stoupající kouř už netěší
tahám všechnu tmu dovnitř
klesám do tvého obětí
doufám ve vysvobození /proč/

Plíce nestíhají polykat tu tmu
dere se mi z hrdla ven
musim pryč, nemám kam
všude kolem je světlo

Usínám s mokrou tváří
ty mě kopeš do hrudi
boli to
snad uz budeš zticha

Zmlkneš a já v handbě padám do tmy
oblečená jako štětka.

Publikoval(a): Válec, 13.11.2012