Anotace: ...

K podzimu znovu obrazily třešně,
někdo chtěl zpět jaro,
a ptákům prochladla krev.
Vůle k životu zbylo málo.

Tehdy rozum mě vláčí tichem,
ochřadlé květy, jako ze skla
lepí se na rukávy.
Není mi zima, není mi tma.

Dětinská radost opadala z mraků,
se skřehlými prsty jsem vypadala směšně,
když na nehtech se zaleskly mrtvé kvítky.
K podzimu znovu obrazily třešně.

Publikoval(a): Lugilla, 12.11.2012