Štěstí Človíčku
Štěstí Človíčku
Anotace: Štěstí Človíčku…
Štěstí Človíčku…
Štěstí človíčku,
víš co to pro mě znamená?
Tebou utřená slza na víčku,
úloha co není povinná.
Čtyrlístek ztracený,
našel se v čase,
a i když je bez ceny,
leskne se v kráse.
Složil jsem zbraně,
chtěl bych být ve tvém náručí,
sním o tobě tajně,
ale není nikdo, kdo tě přesvědčí…
Štěstí človíčku,
víš jak je ho málo?
Smět říkat ti miláčku,
kolikrát, že se to stalo?
Ruce plné květin,
jak hrají barvami,
následují krvavé šrámy bez vin,
střídané slzami.
Za ruku bych tě držet chtěl,
ty však přestala si věřit,
kdybych v ruce nějaký důkaz měl,
začalo by se dařit?
Štěstí človíčku,
dlouho se nezdrží,
jak najít k tobě uličku,
jak dostat se k nábřeží?
Přišel horizont,
těžká překážka,
na konci fyzických kont
utrhla se podrážka…
Chtěl bych se s tebou smát,
být ten na koho se spoléháš,
Přestaň se bát,
nejsem ten, vedle koho jen uléháš.
Štěstí človíčku,
přeje často odvážným,
zapaluji svíčku,
políbím tě, smím?
Sny na zdech
nebo kousku papírku,
S lihovou chutí na rtech
mumláš si svou hantýrku.
Chtěl bych tě uklidňovat,
deprese se rozplynuli,
V prince se proměňovat,
začít zase od nuly.
Štěstí človíčku,
muška jenom zlatá,
mít tak chviličku,
začnu sázet na dramata.
Ukryté číslo ve jméně,
horší školní známka,
Směje se dvojnásobně
možná proto mě tak láká.
Chci se s tebou do budoucna dívat,
být s tebou každý den,
Nemám co skrývat,
ty jsi můj sen…
Publikoval(a):
Krokyno, 8.11.2012