Anotace: Pocity z jednoho dne, které avšak stále a dále drží (se) mě... :-)

Psaní


Nechci žádný dlouhý popis,
ale ráda poslala bych dopis.

Několik let žiju tady - na světě,
jak moc v zimě toužím po létě,
neboť i tvrdý led teplem roztaje.

Kdykoli projdu se mezi lidem,
cítím lhostejnost, trpím chladem.

Támhle jde, teď kolem mě, stále
dál a dál… je však jen kolemjdoucím,
kdo pozval by ho k sobě, snad král?

Lidi, píšu vám, že nebaví mě svět,
protože zlo dokáže zlomit nás hned.

Lidi, píšu vám, že nemám chuť žít,
poněvadž nechci prostě uvnitř shnít.

Lidi, píšu vám, že lze změnit neměnné,
neb i ryby v rybníce nejsou zkrátka němé.

Nedávno objevila jsem asi kouzlo všeho
- láska, víra, přátelství, laskavost, důvěra,
že stopl sis budíka? Tak zaspals. To je toho.

Publikoval(a): Kateřina Svobodová, 7.11.2012