O zakleté princezně
O zakleté princezně
Anotace: O zakleté princezně
O zakleté princezně
Znám jedno tajné království,
kde žije princezna zakletá,
stojí na vysokém kopci
a vede tam cesta klikatá.
Z jedné strany brání jej
sídlo železných hadů,
s pískotem zastavují o kolej
železní ochránci hradu.
Z druhé strany nemá hradby
a nemá ani zeď,
jen stejné hranaté stavby,
kde vstoupit je možné i teď.
Málokdo ví, že sídlý tam princezna,
já o ní už slyšel,
je málo těch co ten příběh zná,
ještě méně těch, kdo ten hrad s ní našel.
Princezninou kletbou stali se muži,
už neumí se zamilovat,
kdejaký princ přinesl jí růži,
ale jen o hmotné věci přišel usilovat.
Podobně to šlo nějaký čas,
tak přestala věřit a přišel den,
kdy plamínek v jejím srdci zhas
a zahodila svůj jediný sen.
Sen o lásce,
o tom, že se někdy zamiluje,
tak jako v pohádce,
vědět, že tu pro ni někdo je.
Kletba ze zklamání,
ze smutku,
nikdo tu už není,
kdo zbaví jí zármutku?
Opravdu se to kletbou stalo,
nikoho k srdci nepustí,
štěstí u ní stopu nenechalo!
Muži? Získavají jenom lstí!
Přestala věřit sobě,
přestala věřit na lásku,
princezna ve zlé době,
viděla z lásky jen ukázku.
Své city rozdala hercům
do jejich příběhu,
vymyšleným milencům,
kde ve hře zažijí něhu.
Srdce zamkla do plechové krabice,
to pro jistotu,
aby už nemyslela na prince
a nezapomněla, proč jsou tu..
Já vím kde její hrad je,
ano, cestu znám,
jsem ten kdo o ní usiluje,
táhne mě to k princeznám.
Ale já nejsem na této stránce,
nemůžu, i kdybych chtěl,
připomínal jsem ji ten "typ prince",
snad víc, než bych měl.
Publikoval(a):
Krokyno, 4.11.2012