krok vřed a dva kroky zpátky 1.1
krok vřed a dva kroky zpátky 1.1
Anotace: myslím že myšlenka bude zřejmá. Budu rád za každý komentář
Dnešní doba je pro mě jako zlý sen,
nerozumím, nechápu proto ta báseň,
hodnoty světa ztratily lidskost,
porozumění cit už dávno nejsou maličkost.
Staly se vzácností v lidech plných zlosti,
propadly materializmu a chamtivosti,
mnoho lidí tyto maličkosti jen předstírá,
a tiše sledují, jak jim duch umírá.
Šťastný člověk v tomto světě je jako černá labuť,
neptají se, z čeho máš radost prostě šťastný nebuď,
závist radosti všem dělá v žaludku špatně,
oni ti jí nedopřejí všechno ti zkazí to umí výborně.
Lidé jsou slepí a chodí pozpátku,
životu ovšem nikdy nedají ani splátku,
nosí v sobě sílu obrovskou,
propadly materialismu a tam ji nenajdou.
Žít život znamená maximum udělat,
minimum děláme a stále brečíme,
život nejde ošidit je to rozhodčí soudce a kat,
proto malicherností nechme a žijme.
Nechme růst svého ducha,
on je ten co osudem naším míchá,
nezabývejme se jeho vírou,
nechme ho jít svou cestou.
Vypadá to jako bychom nemuseli nic dělat,
ale musíme se dívat učit a především chápat,
pak tato cesta je ta správná,
ta která nám rozum a smysl dává.
Myslím, že šťastný člověk,
nechce okolní vděk,
jen ten který pochopí jak žít,
jen ten člověk chápe proč sám sebou být,
Neměly bychom mít strach z myslí okolo nás,
vždyť náš soudce je v nás,
proč se bát ukázat že nejsem ovcí slepou,
proč neukázat že jsem pán nad myslí svou.
Ze strachu?
jediný strach mám ze svého svědomí,
ale nesmím mít strach ukázat své vědomí.
Na strachu je postavený svět,
je to byznys už tisíce let.
lidé musí něčemu věřit,
ale proč zrovna církvi duši svěřit.
Dnešní církev nemá nic společného s vírou,
přesto za to peníze berou,
bibli čtou, jak potřebují,
a našimi dušemi si pohrávají.
Myslíte, že se někdy za to kají,
nikdy! Oni přece pastýřskou hůl v ruce mají,
nechápu, jak se papež může modlit zády ke svému bohu,
má tolerance dosáhla mezního prahu!
Celá církev je byznys s našimi dušemi,
měli bychom prozřít,
měli bychom najít soulad mezi námi,
chci věřit a s vírou žít.
Není to víra v Ježíše Krista,
nemusí nikde stát nějaká bysta,
věřím sílu svého ducha,
věřím v to, co mi šeptá do mého ucha,
věřím, že to je ta boží síla,
ta síla co ve mně vždycky byla.
Publikoval(a):
Retor, 27.10.2012