Anotace: Nejsem v textu nějak spjatý se svými pocity tentokrát, ale přišel takový divný nápad, napsat něco odlišného, silného. No nevím, zda se povedlo...

Předemnou ostrý nůž.
Bodni už, bodni už!

Čepel hladce broušená,
v žáru ohně kalená.

Ochutnej moji krev,
nemám tvář, jsem jen zjev.

Neumírej tiše doma,
příliž laciné to koma.

Venku je vánek mlhavý,
lepší krev vylít do trávy.

Nebo krok na staré náměstí,
pusť žilou té své bolesti.

Nebo tvé kroky domů - zpět,
a tyto myšlenky zabij - hned!

Publikoval(a): Robin Marnoli, 24.10.2012