Anotace: aneb o ztrátě, víře a naději

Ruce sklesle vadnou v křesle
ztracena je víra
stejně však jak naděje
první láska neumírá

Zase bych byl chvilku šťastný
moje srdce zazáří
jednou ráno zase spatřím
rtěnku na mém polštáři

Zase jak za starých časů
Jednu noc a jeden den
chci být opět krásou tvojí
prostoduše omámen

Když tě zase jednou potkám
moje srdce zazáří
chci zas cítit tvoje rty
jemně tisknouc na tváři

Těžko krev se pumpuje
v srdci tkví ta stará díra
stále je však pro co dýchat
první láska neumírá

Zahodíme co jsme měli
propadne se tenký led
první láska neumírá,
na to prosím vemte jed!

Publikoval(a): richie., 21.10.2012